Co se v terapii (doopravdy) děje aneb účinné faktory v psychoterapii
Psychoterapie funguje. Což zní suše, ale je to vlastně docela slibný začátek. Na rozdíl od rady od dobrých přátel nebo náhodného motivačního videa totiž psychoterapie skutečně mění naše prožívání, vztahy, tělo i způsob a především způsob, kterým si svět kolem vykládáme a jak na něj reagujeme. A byť to není vždy jasně vidět (záleží i na terapeutickém směru), postupuje poměrně systematicky.
Jak přesně? Byť tomu popkulturní obraz nahrává terapeut nevytahuje zázračné nástroje z aktovky a nestřídá terapeutické fráze. Spíš vytváří prostor, ve kterém se mohou začít rozvíjet procesy změny.
Procesy, které vedou ke změně, mají různé podoby. Poznání, prožití, občas i chvíle ticha, které najednou dávají smysl. Část z nich vzniká zcela záměrně (terapeut opravdu ví, co dělá), jiné se vynoří jaksi samy z dynamiky vztahu, vzájemné pozornosti, souznění dvou lidí, kteří se na chvíli rozhodli být spolu upřímní. A to chce dávku odvahy a tím pádem i času.
O čem víme, že pomáhá? Například to, že máte hodinu týdně, kdy se vám někdo soustředěně věnuje. Bez mobilu, bez hodnocení, bez potřeby vám radit. Nebo že terapeut vydrží vaše mlčení i slzy, aniž by se mu začal cukat koutek. A to, že se postupně odvážíte být víc sami sebou a po malých nenápadných dávkách si to začnete přenášet i mimo terapeutickou místnost.
Psychoterapie má i svoje odborná esa v rukávu se jmény: kognitivní restrukturalizace, katarze, systematická desenzibilizace, korektivní emoční zkušenost nebo třeba náhled, což zní jako něco mezi novou funkcí v Excelu a momentem osvícení. Ale nenechte se zmást, pod těmi názvy se skrývají docela lidské věci. Nový způsob přemýšlení. Úleva. Vzpomínka, která přestane bolet.
Výzkumy ukazují, že psychoterapie je zhruba dvakrát účinnější než placebo (což je pěkné skóre), a že terapeutický vztah hraje větší roli než samotná technika. Když si jednotlivé účinné faktory ukážeme v procentech, na základě práce amerického psychologa Michaela J. Lamberta z roku 1992 bude výsledek vypadat takto:
Účinné faktory v terapii
Sečteno a podtrženo, psychoterapie dělá v úzdravě duševních potíží 60 % výsledku. Podle dalších odborníků, mezi které patří psychologové Grencavage & Norcross a jejich závěrů z roku 1990 zodpovídá terapeutický vztah za 10 % výsledků různých terapií. Jejich pořadí dle účinnosti vypadá takto: psychoterapie, placebo, kontrolní skupina (nedělá nic nebo čeká na terapii). Z jejich závěrů vyplývá, že terapie je dvakrát účinnější než spoléhání se na spontánní remisi.
Pokud vaše životní cesta nabere strmější spád než by vám bylo příjemné, když v ni bude příliš mnoho hrbolů a překážek, opravdu pomůže na to nebýt sám. A občas je ve výsledku příjemnější probrat to s někým cizím. Nebojte se vyhledat pomoc v náročnějším období. Když později narazíte na něco, co bude už opravdu nad vaše síly, budete už vědět kam se obrátit.
Zdroje
Kratochvíl, S.(2006).Základy psychoterapie.Portál.
Lambert, M.(1992).Implications of outcame research for psychotherapy integration.Získáno z ResearchGate.
Prochaska, J., Norcross, J. (1999).Psychoterapeutické systémy.Grada.
Vymětal, J.(1997).Obecná psychoterapie.Psychoanalytické nakladatelství.
